*
ČINSKÝ HOROSKOP
Podle této legendy si Buddha povolal pět set let před naším letopočtem všechna zvířata k oslavě orientálního nového roku a svého odchodu ze země. Těm, kdo přijdou, slíbil odměnu.
Dostavilo se dvanáct tvorů. Dvanáct typů těch, kteří dovedli zvítězit nad zvířecí přirozeností a přemoci své vrozené pudy, to jest žraní, spaní, páření a strach. Zvířata přišla v pořadí, jaké jim diktoval jejich charakter.
První přiběhla Krysa (Myš), jejíž základní vlastností je všechno prošmejdit a první objevit, co je kde nového. Krysa všechno prohledá, vezme si, co se jí hodí a přitom cení zuby, aby všem ukázala, jak účinně umí zahnat každého, kdo by se jí chtěl postavit do cesty.
Jako druhý přikráčel Buvol (Vůl) a prokázal tak, že se dovede houževnatě nezadržitelně sunout vpřed, když už jednou rozhodl, že se oslavy zúčastní. Buvol je sice hora svalů a síly. Ale síla je prostoupena citem. Jeho hlava skloněná k zemi ukazuje, že je stvořený pro poctivou práci, ale špičaté rohy napovídají, že si svoje dovede ubránit. Svou důsledností předehnal daleko rychlejší tvory.
Odvážnými a plavými skoky přiběhl Tygr, aby nikoho nenechal na pochybách, že on má vždycky dostatek síly a odvahy sledovat vše nové a neobvyklé. V žádném případě by si nenechal ujít takovou příležitost, vždyť mu to může dopomoci k získání dobré kořisti.
Místo vychytralé kočky, která se nemohla rozhodnout a bála se, aby neprohloupila, přihopsal dobromyslný a citlivý Zajíc (Králík). Dobře ví, že je ideálně uzpůsoben k tomu, aby utekl a vykličkoval z většiny nebezpečných situací. Proto neváhal a považoval svůj příchod za samozřejmost. Ctí také svou rodinu a Buddha k ní přece patří.
Z dalekých krajů přiletěl Drak, který je výplodem lidské fantazie. Věděl, že patří mezi symboly síly, moudrosti a že lidé mu vložili takové vlastnosti, které by rádi měli sami. Byl si proto jist, že se také musí připojit k Buddhově osudovému učení.
Nepozorovaně se připlazil Had. Protože je především zvyklý nehnutě číhat na kořist, není proto divu, že má vypěstovaný šestý smysl, který mu umožňuje často předvídat to, co se má odehrát v budoucnosti. Proto věděl, že udělal dobře, a demonstroval tak svou sounáležitost s Buddhou.
Potom přicválal , nezávisle na ostatních, netrpělivý Kůň. Zařehtal, aby všem oznámil, že je tady a každý ať ho bere takového, jaký je. Byl přesvědčen, že i pro něj tady bude dost pastvy.
Na to způsobně přikráčela mírná a vnímavá Koza (Ovce), která široce otevřenýma očima pozorně sledovala všechno, co se děje kolem. Tvářila se inteligentně, aby si nikdo nevšiml její neustálé vrtkavosti. Svým příchodem chtěla Buddhovi prokázat svou naprostou poslušnost.
Zvídavá a vychytralá Opice přiručkovala ve větvích stromu. Ona přece nemůže chybět na žádném sněmu zvířecí říše. Musí se předvést a všem ukázat.
Kohout ví, že je toho hodně, čím se může všem ostatním pochlubit. Navíc jej příroda obdařila pestrobarevným peřím. Proto nemohl vynechat příležitost aby se ostatním předvedl.
Potom skromně přiběhl Pes. Oddaně se lísal k Buddhovým nohám a lépe než nejvýmluvnějšími slovy tím dal najevo, že u něho chce být vždycky, když to bude potřeba.
Nakonec přiběhl divoký Vepř (kanec). Se svou nezměrnou vitalitou, přímočarostí a smyslem pro čest. Dostavil se namísto domácího prasete, které se nemohlo odtrhnout od Koryta.
Buddha se rozhédl a za odměnu věnoval každému zvířeti v pořadí, v jakém přišli, vládu v čase. A tak se každý rok, měsíc či dvouhodinu stává jedno z těchto zvířat vládcem tohoto časového úseku a všem, kteří se v tuto dobu narodí, vtiskne své vlastnosti.
*